Vyhledat
  • TR

Radka Kvasničková: Je přece přirozené, že se má lépe ten, kdo pracuje

V rozsáhlém úvodním rozhovoru se představila jedna z našich kandidátek do krajských voleb 2020, Radka Kvasničková.

1. Vaše jméno v karlovarském regionu pro mnohé občany není neznámé, jsou ale

lidé, kteří o Vás uslyší poprvé. Jak  se lidem představíte, a to jak lidsky, tak

profesně? 

Dovolte mi, abych Vám nejdříve o sobě něco prozradila.

Již od svého dětství a mládí jsem byla vedená nejen ke sportu, kultuře, ale zejména k tomu

abych vedla život dle svých představ, tužeb a přání, a to vše tak, abych se za svá rozhodnutí nemusela stydět a dokázala si za nimi vždy stát. Vzhledem k tomu, že můj otec pracoval jako správce školy, kde jsme i bydleli, měla jsem jako dítě všechny možné dostupné prostředky k tomu, abych se mohla věnovat sportu. Dnes všechny tyto aktivity zúročuji nejen v životě pracovním, ale i osobním, kde se věnuji sportu jako „hobby“ sportovec. Nelze opomenout ani můj blízký vztah k přírodě a životnímu prostředí. Jelikož oba rodiče patřili mezi trempy, trávila jsem své mladé víkendy na srubu a učila se žít v přírodě a v souladu s ní. Tyto zkušenosti jsem se celý život snažila pak předávat dětem, ať jako cvičitelka, tak později jako učitelka. V současné době pracuji na škole, kde se vzdělávají žáci podle §16 – žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Na takové škole člověk učí celé spektrum předmětů, takže flexibilita trpělivost jsou hlavními nástroji v této profesi. Rovněž se snažím porozumět mladé generaci.

Proč? Zjišťuji, že pro mnohé mladé lidi není škola atraktivní, nechápou smysl vzdělání.

Současný spotřební způsob života je vede k tomu, že nechápou smysl, proč by se měli

vzdělávat. Reklama je učí, že stačí vydělávat peníze a pak za ně dostanou požadované věci, ale nikdo jim neřekne, jak se k penězům dostat. Proto chápou školu jako něco zbytečného pro život. A protože jsem učitelka zejména tělesné výchovy, tak si myslím, že tato oblast je jedna z nejhorších. Přitom právě přes vytrvalost a překonávání sebemenších překážek a disciplíně, si může každý člověk vypěstovat trochu odhodlanosti, píle, chuti a nasměrovat svůj život správným směrem. Mladá generace úplně rezignovala na nějakou vlastní sportovní aktivitu, zdravé tělo a cíle v osobních výkonech. Raději soutěží v hrách na počítačích, které mnohdy nemají s reálným životem zcela nic společného. Poslouchala jsem názor jednoho starého důstojníka, který hovořil o fyzických přijímacích zkouškách do armády. Například absolventi gymnázií neprocházejí vůbec, prostě to nezvládnou. Z mého pohledu je to strašné, nerozumím tomu. Myslím, že je zde chyba systému, politici v honbě za volebními hlasy, úplně zničili způsob výchovy mladé generace. Je potřeba se vrátit k rozumu a nedělat populární kroky, viz diskuse okolo povinných zkoušek z matematiky na středních školách. Chceme, aby naši absolventi měli vzdělání, nebo budeme poslouchat své děti, které se nechtějí učit? Nicméně

chtějí, aby jim škola „dala“ diplom bez potřebných znalostí! Sami to známe z domova, kdy

děti by nejraději nedělali nic, ani si po sobě neuklidí. Natož, aby se učili a sportovali. To, po

nich chceme moc. Bohužel, jsou ale rodiče, kteří je v tomto podporují a bojují proti systému

výchovy. Žijí v blahé představě, že nepotřebují vzdělání ani zdravé, silné tělo. Chtějí, aby se o ně postaral stát. Z mého pohledu je to tom pouze lenost a pohodlnost. Ale pozor, to

neznamená, že naše děti jsou hloupé, pouze podvědomě odmítají převzít některé současné

životní „nesmysly“. Je to jakási forma jejich revoluce proti systému. Občané chtěli svobodu,

ale už pan Havel, ještě než se stal prezidentem, upozorňoval, že se svobodou přichází i osobní odpovědnost. To někteří občané nechtějí dodnes slyšet.

Vrátím se ještě ke své osobě. Na prvním místě je pro mne rodina, pak životní cesta

učitelky a sport. Dále příroda a ochrana přírody, ale zase s rozumem. Lidé jsou také součástí přírody a ekosystému. Nelze je z přírodních procesů vyloučit, jak to se to snaží udělat někteří „ekologové“. Mám ještě plno zálib, ale čas je mým nedostatkovým zbožím.


2. Mohou vás lidé někde potkat při Vašich aktivitách ve veřejném životě například

v oblasti sportu, vzdělávání, kultury, sociální, charitativní nebo spolkové?

Samozřejmě. To bych nebyla sportovec. Aktivně se účastním tréninků a soutěží v triatlonu

a běhu. V letošním roce mám před sebou určité cíle, kterých bych chtěla dosáhnout a

posunout zase o kousek své hranice. Mám za sebou účasti na některých soutěžích na úrovni kraje i celostátní a se synem jsme aktivní součástí ŠAK CHODOV. Syn běhá kratší tratě – 5 a 10 km, kde sbírá pomalu své úspěchy a dostává se do podvědomí zkušených sportovců. Také ráda plavu, jezdím na kole a v zimních měsících lyžuji. Rovněž vedu lekce aquaerobiku a soukromé lekce zdravotní TV. Jsem držitelka několika oprávnění a licencí na sportovní činnosti. V loňském roce jsem dokončila Vysokou školu v oboru „Wellness specialista“ a v roce letošním bych ráda zakončila MU Brno, FspS. Po dokončení předpokládám využití těchto znalostí, a to nejen v životě profesním. Sdílím i manželovu zálibu ve střelbě a už se těším, jak si vyzkouším některé střelecké dovednosti.

 

3. Myslíte si, že žijete úspěšný život, a co Vás o tom utvrzuje?

Víte, život není vždy procházka růžovým sadem. Co jsem v životě chtěla, jsem si

musela tvrdě vybojovat, nikdo mi nedal nic zadarmo. Proto si života a toho co mám, nesmírně vážím. A co mně v tom utvrzuje? Moje rodina, manžel a syn. Můj domov. Mí přátelé.

 

4.  Co pro Vás bylo motivací pro vstup do politiky? Byl jste v politice  již

aktivní, nebo patříte k nové krvi, kterou naše politika, tak nutně potřebuje? 

K otázce první. Motivací byla osobní zkušenost se zavedením tzv. inkluze ve školství.

Z mého pohledu to nebyl krok správným směrem a spíše to povede k ještě větším problémům v budoucnosti. Na začátku to možná byl dobrý úmysl, nicméně absolutně nepromyšlený a hlavně nikdo z úředníků a politiků se neptal, nekonzultoval s lidmi z praxe. Mám tím na mysli s učiteli, kteří právě v té praxi musí bojovat s celou inkluzí. Zcela zde chybí sebereflexe politiků a politických stran. Že nedokáží přiznat chybu. Většina národa jim říká: “bylo to chybné rozhodnutí“ a oni neustále opakují, že tomu lidé nerozumí a nezmění to. Nechci být taková, vadí mi to a chtěla bych mít důraznější hlas ke kritice takových rozhodnutí, která ovlivňují naši budoucnost.

V politice jsem aktivní nebyla. Souhlasím s názorem, že politikem má být profesionál,

člověk, který v dané problematice pracoval a tudíž jí rozumí. Část současných politiků jsou

buď „kecalové“, kteří nic ještě v životě nedokázali a další jsou papouškové, někde něco

pochytí a aniž tomu rozumí, tak to vykládají dál a prosazují, aniž by o problematice něco

věděli. Hlavně, že navenek vyvíjejí činnost. Nejhorší na tom je, že tito lidé jsou se sebou

maximálně spokojeni a odmítají jakoukoliv kritiku. To, si myslím, je cesta do pekla.

Neposlední je fakt, že tito dlouho sloužící „profesionální“ politici jsou již dnes propojení

napříč politickými stranami, mám na mysli původní struktury, a nic nového nepřinesou.


5.  Jaké jsou podle Vás největší pozitiva a negativa Karlovarského kraje?

Jak dlouho zde žijete?

 Mezi jasná pozitiva patří krajina, rozmanitá a krásná. Přírodní zdroje a jejich využití.

Samozřejmě hlavní je lázeňství, ale nemůžeme opominout i těžbu uhlí, která v kraji doposud

zajišťuje zaměstnanost. Kupodivu, právě pozůstatky této těžby do budoucna nabízí obrovský rekreační potenciál. Krajina nabízí do budoucna velké možnosti v oblasti sportovní, zdravotní pohybové činnosti a využití pro volný čas spojený s turismem. Chybí zde průmysl, ekonomický zdroj investic, avšak musí to být ekologicky šetrné. Vždyť i turismus, nebo zábava je dnes průmysl. Můžeme jen jít do historie, jaký průmysl, zde v kraji prosperoval a zanikl, poučit se z toho. Lázeňství nabízí omezený počet pracovních míst a zcela otevřeně, kdo by chtěl pracovat jako masér za minimální mzdu, jak to zahraniční majitelé penzionů nabízí. Jejich představa, že masér je člověk, který umí mačkat svaly, je k smíchu. To nemá se skutečnou prací maséra nic společného.

Negativa? Špatně zvolená strategie privatizace lázeňství. Orientace na většinově

ruskojazyčné majitele sebou samozřejmě nese přímou ekonomickou závislost na jednom

zdroji. Měla být větší diverzifikace a spíše prozápadní orientace. Další významný faktor je, že ve volbách vyhráli a dále vyhrávají politici, kteří jsou napojení na zdroje, kterým hlavním

zdrojem příjmu jsou léčivé prameny. Bohužel, tato poměrně úzká skupina ovládla politickou

scénu v Karlovarském kraji a pracuje na všech frontách, aby proti ní nemohla vzniknout

opozice, která bude podporovat zaměstnanost a průmysl. Proč? Odpověď je zřejmá - tato

„průmyslová“ opozice by mohla vyrůst a posléze přehlasovat, tuto původní zpátečnickou

politickou skupinu. Pro tuto starou strukturu je důležité, aby si tento novodobý „kapitalistický

socialismus pro sebe“ zachovali. Ze stejného důvodu, této staré struktuře ani nevadí, že v kraji ubývají lidé, pracovní možnosti atd., protože oni mají své jisté. A mladí lidé, rodiny

odcházejí, a to je špatně. Lidem už tahle jejich strategie musí být jasná, jsou tu již 30 let a je

to tu z tohoto úhlu pohledu, čím dál horší. Možná, že si ani oni samotní neuvědomují

negativní dosah jejich strategie pro budoucnost kraje. A bohužel, tato skupina neřekne

občanům pravdu, že se ani moc nesnažili do kraje přivést dálnici. Je to totiž cesta, po které by sem dorazil i průmysl, podnikání a budoucnost. To není kritika, to je pouhé konstatování

porevolučního vývoje v kraji a hlavně v krajském městě, doteď. Nechci v tomto případě být

ten člověk, na kterého platí rčení „po bitvě, je každý generálem“. Nechci být ani „soudcem“,

pouze konstatuji, že takto to dál nepůjde, musíme tento stav změnit.

Sama z tohoto kraje nepocházím, ale když vidím, jak v mém rodném kraji vyrostlo několik

firem zaujímající celé spektrum pracovních oblastí a možností, právě díky vybudované

infrastruktuře, tak si pak kladu otázku: „proč tam to jde a tady ne“? 

 


6) Do jaké oblasti života kraje bude přednostně směřovat Váš zájem a čeho zde chcete

v rámci kraje dosáhnout? Určitá změna apod.?

Určitě to bude školství, sportovní a pohybové programy a odpočinkové aktivity společně s

přírodou. Víte, když vidím na Moravě, odkud pocházím, že v každé druhé vesnici je

udržovaný sportovní areál nebo bazén a zde v celém krajském městě není ani 50m bazén, tak je mi smutno. Ale co hlavně nechápu, jsou zdejší ceny. Většinou se sportovní zařízení staví z dotací a zdá se mi, že ty ceny vstupného nejsou úměrné nákladům. Dále voda v krajině, kde jsou zanedbané rybníky, možnosti pro další výstavbu, prostě se jen povídá, ale neřeší se to. Je zde i absence požárních nádrží. V rámci turistického ruchu velmi oceňuji snahu Bochova a Andělské hory o rekonstrukci starých hradů. O památky je velký zájem ze strany zahraničních turistů. Chtěla bych tuto iniciativu podpořit a pokusit se vytvořit i program pro zvýšenou podporu ze strany našich významných podnikatelů. Jsem si vědoma, že podpora památek již existuje, ale prostředky by měli být více soustředěny vždy na jednu akci a její dokončení. Když je ta podpora rozptýlena, tak se konečné obnovy konkrétního subjektu nikdy nedočkáme, dále není možno pronajmout nebo jinak zajistit částečnou návratnost investice. Je potřeba na tuto záležitost pohlížet jako na podnikatelskou činnost, kromě udržování památek. Dalším velkým otazníkem je podpora vysokých škol v našem regionu. Nicméně více na krajské úrovni v této oblasti asi ovlivnit ani nelze. To by snad stačilo, něco musím taky nechat kolegům.

 

 7) Strana, za kterou kandidujete, si dala za cíl nikoho nekritizovat, pouze pravdivě 

informovat o stavu věci a přijít s řešeními, která budou pozitivní pro život v našem

regionu. Můžete za sebe uvést alespoň dva příklady nutných změn pro lepší život v

našem regionu? 

Jak jsem řekla již výše – dobudovat dálnici, podpora průmyslu, podpora mladých rodin a

zaměstnanost.


 8) Jaký byl podnět vstoupit do voleb pod Stranou konzervativní pravice Jste 

jejím členem, nebo kandidujete jako nezávislý?

Kandiduji jako nezávislá, jako odborník, jako podnikatelka. A proč tato strana? Myslím,

že jasně vyjadřuje to, co jsme po revoluci očekávali, nehraje si se slovíčky, nechce si kupovat hlasy formou slibů. Její názor je, že politika má být tvořena lidmi, kteří ve svém životě již něco dokázali. Prostě chce dát konečné NE kecalům. A jestli to občané budou chtít, tak nás zvolí, pokud si chtějí ponechat současnou politickou scénu, tak nás volit nebudou. To je demokracie, lid si sám volí svou cestu životem. To, že já se neztotožňuji s tím co v republice a v EU děje, neznamená, že občané se mnou musí souhlasit. Možná, že chtějí zpět starý režim, nebo současný jim vyhovuje, prostě mají svůj názor. Já jim svůj názor nevnucuji, prostě jen se nebojím ten svůj říci nahlas.


9. Strana po čtyřech letech prošla radikální změnou image. Došlo k

úpravě názvu, který jednoznačně informuje o ideologii subjektu, dále

ke konkretizaci programových zásad v duchu tradiční pravice pod heslem:

Více občanské samostatnosti, méně socialistického vlivu státu. Jak to vnímáte?

O občanské samostatnosti přece není žádná diskuze. Proto se v roce 1989 stávkovalo. Ale

dnes ten pocit svobody nemám, nové a nové předpisy a zákony prší ze stolů úředníků a mám pocit, že to je horší jak za minulého režimu. „Neználkové“ skutečného života, politici jim to schvalují a mají pocit, že dělají správné rozhodnutí a občan už zase ohýbá hřbet. Kolik nám toho ještě chtějí naložit. Víte, já Klause staršího moc nemusím, ale za něj se nám dýchalo mnohem lépe. Nerozumím tomu, že nějaký úředník, mi musí dát souhlas k tomu, abych na své zahradě, mohl pokácet starý strom. Jen proto, že má nějaký obvod, myslím 40 cm. Ten poslední případ, se špehováním lidí kamerami na dálnici, je přímo odstrašující. Za prvé, zločinec tudy nepojede a druhá věc, proč je to tajné? To jako politici mají tajnosti před občany? To jakože politik je ta pravá důvěryhodná osoba a bude rozhodovat za nás bez nás? To bylo za komunistů a máme to tady zpátky. To je špatné a neudržitelné. Dělá to na mne dojem, že ti nahoře dobře vědí, že je to špatné, co dělají. Utvrzuje mne v tom, právě, to špehování občana, omezování občanských svobod, například nový zákon o zbraních, odpor proti zákonem povolené osobní obraně rodiny a majetku, atd. Mně z toho vychází, že „vrchnost“ se bojí svých občanů. Zase nám nasazují „chomout“. Svoboda je opět jen fráze na papíře. Víte, po revoluci, kde jsme ten chomout odhodili, nás chvilku nechali nadechnout a pak nám ten chomout nasadili zpět. Akorát není červený, je modrý. My se té svobody snad nedočkáme.


10. Jak reagujete například na to, že strana prosazuje "Sociální nerovnost" s

tím, že kdo pracuje, se musí mít lépe, než ten kdo pracovati odmítá. Dá se říct, že

jsou vaše názory podobné s programem strany?

Nevím, jak je to jinde, ale u nás doma vždy platilo pořekadlo „bez práce, nejsou koláče“,

co k tomu ještě chcete dodat? Je přece přirozené, že se má lépe ten, kdo pracuje a ještě lépe se má kdo více pracuje než ostatní. Jinak nebude soutěživost a vývoj lidské společnosti. To je příroda a tím se odlišujeme od zvířat. Ale přece i komunismus ve své zvrácené teorii hlásá, že ten kdo nepracuje, má nárok pouze na základní lidské potřeby, nadhodnotu si však musí také odpracovat. Takže můj názor se s názorem strany ztotožňuje, jinak bych přece za tuto stranu nekandidovala.


11. Poslední otázka je vlastně součástí všech předchozích. Myslíte si, že celostátní

politika nebo politikaření za každou cenu, souvisí s regionální politikou, nebo v

regionech mohou být povolební koalice napříč politickým spektrem, kdy hlavním cílem

není politikaření, ale spokojenost občanů regionu? 

Pokud strany mají shodné, průnikové regionální cíle, je koalice možná na základě těchto

strategických cílů. Protože když to vezmu z pohledu logiky, tak čím více politických stran pro to bude hlasovat v parlamentu, tak je větší možnost, že toto uskupení uspěje, požadovaný cíl bude schválen. Pak, ale na regionální úrovni musí tento úspěch být úspěchem celé koalice a ne jen jednoho politického subjektu, nebo hádajících se členů této koalice, kdo že to prosadil a má zásluhy. Upřímně, občana zajímá výsledek, hádky ho znechucují. Pokud cíl, který občan uzná jako potřebný a pro něj prospěšný, koalice umí prosadit, tak bude příště volit zase stejně. Představa některých lídrů politických stran že získají absolutní většinu, je nesmyslná. To už tu bylo a občan to ví, nedopustí tuto situaci. Prostě už nechceme vládu jedné strany.

0 zobrazení
2019, Tomáš Riedl, Grafendi.cz